Slapy - Zátoka vraků 26.7.2009
Začalo to celkem nevinnou textovkou v průběhu týdne, která mi přišla od Mikiho. "Co dát o víkendu nějaký jednoduchý potápko na Slapech? Nevyšlo by ti to?". To, co ze začátku vypadalo jako pustá utopie, ve mě pár dní zrálo, až jsem nakonec dospěl k závěru, že i od příprav je potřeba si odpočinout a objednal si v Orce plnou flašku a spustil SMS komunikaci s Mikim na téma kam, kdy a jak.
Že to budou Slapy bylo i kvůli omezenému času celkem jasný. Teď šlo o to kam. Volba nakonec padla na Zátoku vraků. Jednoduchý ponor v zajímavých hloubkách, snadný přístup, zajímavý terén. Pochvalně se o zátoce zmiňovala i Mikiho nová knížka o vltavských lokalitách. Jedinou neznámou pro nás byla kvalita vody na Slapech, jelikož komentáře na stranách potápěčských byly velmi rozporuplné a hlavně né zas tak aktuální. "Pojedem a uvidíme na místě, horší než minulý týden na Bořený hoře to být určitě nemůže", uklidnoval mě Miki.
Zabralo to. V osm ráno už jsem byl na Slapech a bušil mu na dveře. O hodinu později jsme pak už koukali z mostu do vln přehrady. Křišťál to zrovna nebyl, ale proti Orlíku, který nemá v těhle dnech barvou daleko do pivní lahve to ještě pořád šlo.
Pak už to šlo ráz na ráz. Rychlá prohlídka místa k nastrojení, nanosení cajků k vodě, domluvení se co a jak a hup do vody. Spáči ze zakotvených plachetnic koukali trochu nevraživě na duo podivínů v neoprenech, ale když zjistili, že nás jejich snídaně na palubě zas tak nezajímá, přestali se o nás zajímat.
Chytrá knížka s obrázky mluvila o jednoduchém ponoru se snadnou orientací. V zátoce asi 5 různých vraků... prostě se to nedá minout. Dá! A to jsme si ještě vzali pro jistotu náměr na konec zátoky, aby to bylo sichr:-)
No, do deseti metrů hrachovka s viditelností někde mezi půl metrem až metrem. Ve vodě tolik rozvířeného sedimentu, že jsem mnohdy nevěděl jestli jdu nahoru nebo dolu, o tom, jak rychle ani nemluvim. Oči jsem měl přikovaný na hloubkoměru a jen ten mi dával jistotu, kam se hýbu. Být v těhle místech třeba Titanic, minu ho taky, takže se nedivim, že nám fiatek i lodě zůstaly na příště. Pak se ale výhled otevřel a hned bylo o poznání lépe. Baterky osvětlovaly hejna okounků, zbytky lesů a skály. Pohodový ponor podle zátoky nás dovedl až k jejímu ústí, kde jsme podle našeho plánu v 35ti metrech provedli obrat a vydali se na cestu zpátky.
Brouzdali jsme se zátokou co nám vzduch dovolil. Jak odměna pak bylo objevení jakého si sloupu, který končil v nějakých šesti metrech pod hladinou. Krásně posloužil pro povinnou zastávku i k vypustění bojky. Po vyplavání na hladinu jsme zjistili, že jsme jen kousek od zamýšleného cíle, takže oecbě vzato úspěch.
Ukázalo se, že koupě pořádného kompasu (né takové šidítko, jako mám teď) je pro podobné ponory věc nezbytná. Mohli jsme najít alespoň něco z potopených atrakcí. No alespoň nám zůstal krásný důvod pro to, se sem brzo vrátit znova.
P.S.: Po ponoru jsou ty schody ještě horší než při nanášení výstroje k vodě:-)
Co na to deník?
- 60 minut s maximální hloubkou 35 metrů. Čas zanoření - 9:30. Teplota vody na hladině 22, dole 16. Viditelnost proměnlivá. Na hladině místy 10 cm, převážně ale něco mezi půl metrem až metrem. Hodně zvířený kal (několik dní pršelo), dole viditelnost zhruba 4 metry. Už od hladiny se jelo na baterky. Slunečno, bez větru, 27 stupňů.
A co na lokalitu říká internet?
Most na silnici č. 114 Křeničná - Nebřich poblíž Živohošti. Parkoviště je na západním předmostí, odkud vedou k vodě strmé betonové schody. Ponory jsou možné buď do řeky - kolem pilířů mostu (pozor - plavební dráha!), nebo do "zátoky vraků" (motorová loď Máňa, pramice, hausbót, trup dřevěného motorového člunu, automobil a v roce 2007 přibyl kousek vedle auta hezký vrak motoráku jménem HOOK). Největší vrak - Máňa - leží v hloubce asi 21 metrů v korytě bývalého potoka zhruba na spojnici vstupu do vody a protějšího okraje zátoky (náměr 120 stupňů), ostatní vraky jsou více v zátoce, pramice a hausbóut při pohledu do zátoky po levé straně v dolní části svahu, oba čluny a auto na svahu vpravo v hloubce cca 6 metrů. V korytě je několik kamenných prahů, které sloužily pro zadržování naplavenin, jeden je asi 2 m vysoký.
Náhledy fotografií ze složky Slapy Zátoka vraků 26.7.2009